Rozhovor: Toby Jones o Operaci Anthropoid

TOBY JONES nám v poslední době utkvěl jako Claudius Templesmith ze ságy Hunger Games, hrál ve Sněhurce a lovci i v akčňáku Captain America: Návrat prvního Avengera. Jeho tvář si ovšem vybavíte díky podstatně zásadnějším rolím: v roce 2006 hrál Trumana Capoteho v životopisném dramatu Pochybná sláva, objevil se ve vynikajícím politickém snímku Duel Frost/Nixon, za hlavní roli Alfreda Hitchcocka v televizním filmu Dívka byl nominován na cenu BAFTA, na Zlatý glóbus i na Emmy… Zatím poslední v řadě Jonesových menších, ale zásadních rolí historických postav je významný český bojovník proti nacismu Jan Zelenka-Hajský v dramatu Seana Ellise Anthropoid.

Musel jste se pro roli učitele a sokola Jana Zelenky-Hajského, který zásadně pomohl parašutistům při přípravě atentátu na Heydricha, naučit něco specificky českého?

To ani ne, spíš jsem se snažil pojmenovat, co mám ve filmu vlastně symbolizovat. Scénář Anthropoidu totiž respektuje historické události, ale zároveň musí fungovat univerzálně. A já se domnívám, že moje role je v tomto archetypálním příběhu otcovská. Nebo vlastně strýčkovská - říkali mu strýčku. Když jsme natáčeli, uvědomoval jsem si, že Cillian, který hraje Jozefa Gabčíka, a Jamie, který hraje Jana Kubiše, jsou trochu jiná generace - že jsem krapet starší než oni. A to bylo moc dobře.

Proč jste tu roli vlastně přijal?

Instinkt mi to napověděl. A líbil se mi předešlý Seanův celovečerní snímek Metro Manila. Říkal jsem si, že to umí s kamerou, scénář mi připadal výtečný, chtěl jsem se do toho krutého válečného světa ponořit. Už jsem předtím pracoval s Cillianem Murphym na thrilleru Červená světla – hrál tam i Robert De Niro. S Cillianem jsem se skamarádil… A to už byly tři důvody, proč do Anthropoidu jít!

O vaší postavě z předloňského, mnoha cenami ověnčeného televizního filmu Marvellous napsal kritik deníku The Guardian, že se jednalo o „úžasný, velice lidský výkon“. O vaší postavě Jana Zelenky-Hajského by se dalo říct úplně to samé - jak tu lidskost „děláte“?

To nezkoumám. Jenže v Marvellous jsem byl klaun, zatímco hrát postavu ve stavu extrémního ohrožení byl opravdu perný úkol, navíc, když víte, jak Jan Zelenka-Hajský skončil (otrávil se, v týž den jako jeho syn, ve svém pražském bytě, aby unikl mučení nacistů; pozn. red.). Bylo pro mě nejtěžší hrát Jana Zelenku v přítomnosti, uvědomovat si jej zostřeně. Když se díváte zpátky, říkáte si, proboha, jak to ten člověk zvládl! Jenže on ještě neví, co všechno bude muset zvládnout. Sice to tuší, ale neví, jak strašná ho čeká katastrofa. Jako herec si veškerou historii postavy musíte odmyslet a snažit se představit, že se to odehrává tady a teď. Když Jan Zelenka dostane ohromující zprávu, že se kluci chystají spáchat atentát, musí teprve pochopit, co je všechno v sázce, co vlastně navrhují, jak nerealistický ten projekt je. Vždyť ten plán byl absurdní! Heydrich v té době vzbuzoval takový strach a měl takovou autoritu, že nápad zabít ho byl jako nápad zabít Hitlera. Jak ostatně zazní i ve filmu.

Celý rozhovor Veroniky Bednářové si přečtěte v dnešním Festivalovém deníku.