Poslední film tvůrčího dua, které v roce 2004 vyhrálo Křišťálový glóbus s filme Můj Nikifor, musela do Varů přivézt už jen Joanna Kos-Krauze. Její manžel Krzysztof Krauze bohužel podlehl vážné nemoci, právě během dokončování snímku Ptáci zpívají v Kigali. Drama přijaté do hlavní soutěže sleduje polskou ornitoložku, jak se spolu s přeživší dcerou svého afrického kolegy vyrovnává s traumatem rwandské genocidy z roku 1994.
„I my bychom se měli cítit za ty události zodpovědní. V době, kdy probíhalo vraždění ve Rwandě a Bosně, třeba Ameriku víc zajímal proces a O. J. Simpsonem,“ připomněla důležitost podobných příběhů režisérka. Rwandská kostymérka a výtvarnice Claudine Murenzi sice upozornila, že země se už posunula, ožila a na jejich ulicích se lidi baví, pijí a jako všude jinde probírají fotbal a lásku. Souhlasí však, že před utrpením by svět neměl zavírat oči: „Teď se vraždí v sousedním Burundi, ani o tom asi nevíte. A já se cítím bezmocná.“
Na otázku, proč tak drsný příběh režisérka natočila lakonickým stylem, Krauze na tiskové konferenci odpověděla: „Po genocidě každý ztratí řeč, je těžké ty zážitky popsat. Po něčem takovém je vždy ticho. Takže se ani ve filmu moc nemluví.“
