K sepsání námětu ho původně inspirovala reportáž o zahradníkovi Reném Mandysovi a jeho boji s oligarchou lačnícím po pozemcích. „Svůj pozemek neprodal a vtom se mu začaly dít určité zvláštní věci,“ odkázal ve čtvrtek v Malém sále režisér Jiří Havelka na podezřelé události, které vyvrcholily až zahradníkovým napadením a vypálením jeho skleníku.
Skutečný příběh tvůrce propojil se zkušenostmi svého otce a zarámoval jej klasickým dílem Karla Čapka, které nese stejně jako film název Zahradníkův rok. Do hlavní role obsadil herce Oldřicha Kaisera, kterého s Mandysem propojuje velká výřečnost. Mělo to ale háček. „Nerad se učí texty. Tak jsem mu to usnadnil, co to šlo,“ usmíval se Havelka nad rolí, ve které Kaiser za celou dobu téměř nepromluví. „Pojmenovali jsme to jako ‚komiks' – do situace jsme skočili, když domluvil, a vyskočili, než zase začal mluvit,” bavil publikum divadelní a filmový režisér. Kaiserův hlas se ve filmu neobjevuje ve formě replik, ale voiceoverů vytažených z Čapkovy předlohy.
Z publika během uvolněné debaty zaznělo, že by na film nikdo neměl chodit hladový, protože obsahuje velké množství debužírování a vychutnávání jídla. „Ve střižně jsme s filmem strávili rok. Strašně jsme žrali, samozřejmě jsme přibrali,“ souhlasil Havelka. Vyjádřil se také k osobnosti Karla Čapka, který podle něj není žádným naivním kýčařem. „Čapek je národním dědictví. Každý ho bereme jinak, vnímáme jinak, ale je tady s náma.“
