Pepe je jedním z potomků hrochů kokainového barona Pabla Escobara. Jeho tragickému příběhu dal hlas režisér Nelson Carlos De Los Santos Arias, který si ještě před začátkem čtvrtečního promítání v Malém sále přál minimálně dvouhodinovou debatu.
„Jako první jsem napsal hrochův monolog. Pepe je jako bytost výsledkem procesu kolonizace, věděl jsem, že ho potřebuju sestavit z vícero jazyků, aniž by věděl, kterým z nich vlastně mluví,” odůvodnil režisér kreativní využití španělštiny, afrikánštiny a jednoho z lokálních kmenových jazyků. Nespoutaný počin, který si z letošního Berlinale odnesl Stříbrného medvěda za režii, kombinuje dokumentární a hrané záběry. Z nich staví tragickou mozaiku osudu těch, kteří nevědí, kde žijí a umírají. „Klíčová byla myšlenka, že existují ‚oni', kteří mohou být součástí naší společnosti. A ‚oni', kteří nikdy nemohou být do této množiny započtení,“ prozradil režisér k pocitu vykořenění.
Nepřehlédnutelné jsou záběry s živými hrochy. „Zvířata jistým způsobem ctí tradici, takže s nimi musíte strávit čas, aby si na vás zvykli. Zejména to platí u hrochů, kteří vás poznají po čichu,“ prozradil nezávislý tvůrce s tím, že onu dokumentární vrstvu natáčel na 16mm film ve společnosti tří dalších členů štábu. „To byla oficiální část natáčení. Ta neoficiální spočívala v tom, že jsem se ještě před natáčením přestěhoval do městečka, kde se Pepe vyskytoval,“ uvedl tvůrce.
