Archív filmů

Pravda

Poklady filmových archivů 2010 / La vérité / Francie, Itálie 1960

Mladičká Dominique (vynikající Brigitte Bardotová) je souzena za vraždu svého bývalého přítele Gilberta. Konzervativní autority využijí procesu k pranýřování uvolněných mravů pařížské mládeže z levého břehu Seiny. Soudní drama slavného francouzského režiséra (Mzda strachu, Ďábelské ženy), oceněné Zlatým glóbem, je uváděno z nově zrestaurované filmové kopie.

Synopse

Mladičká Dominique je souzena za vraždu svého bývalého přítele Gilberta. Lehkomyslná dívka neunesla fakt, že mladý hudebník, jímž byla doslova posedlá, dal přednost její konzervativní sestře. Z rutinního projednávání zločinu z vášně se postupně stane pranýř volných mravů bezstarostné dívky, potažmo bohémského života mladé generace z levého břehu Seiny na počátku 60. let. V soudním dramatu, na jehož scénáři spolupracovala Clouzotova žena Véra, se obdivovaný autor francouzské kinematografie vrátil ke svému oblíbenému tématu žárlivosti a jejího vlivu na psychiku jedince. Do centra dění a pohrdavým pohledům měšťáků napospas nastavil atraktivní Dominique, již v jedné ze zásadních rolí kariéry ztělesnila Brigitte Bardotová. Clouzot rafinovaně destruoval mýtus svůdné uličnice se vzdorovitě našpulenými rty a dokázal hereččin nesporný talent. Pravda, kterou nově zrestaurovalo studio Sony Columbia, patřila k nejnavštěvovanějším francouzským snímkům své doby a získala Zlatý glóbus za nejlepší zahraniční film a nominaci na Oscara v téže kategorii.

O filmu

127 min / Černobílý, 35 mm

Režie Henri-Georges Clouzot / Scénář Henri-Georges Clouzot, Simone Drieu, Michèle Perrein, Jérôme Géronimi, Christiane Rochefort, Véra Clouzot / Kamera Armand Thirard / Střih Albert Jurgenson / Produkce Raoul Lévy / Výroba Han Productions, C.E.I.A.P. / Hrají Brigitte Bardot, Charles Vanel, Sami Frey, Marie-Josée Nat, Louis Seigner, Jacques Perrin

Režie

Henri-Georges Clouzot (1907, Niort – 1977, Paříž) byl jeden z nejvýznamnějších francouzských režisérů minulého století. Předtím, než v roce 1942 natočil samostatně svůj celovečerní hraný debut Vrah bydlí v čísle 21, pracoval jako scenárista a krátce působil i v Berlíně při natáčení francouzských verzí německých filmů. Ještě během 2. světové války režíroval kriminální snímek Havran, který zaznamenal úspěch u kritiky i veřejnosti. U téhož žánru zůstal i v následujícím snímku Nábřeží Zlatníků, který mu v roce 1947 vynesl cenu za režii na benátském festivalu. Dvěma filmy z první poloviny 50. let se Clouzot zapsal do dějin žánru thrilleru. Mzda strachu byla oceněna v Berlíně i Cannes, zatímco Ďábelskými ženami se dle mnohých postavil na roveň Alfrédu Hitchcockovi. Z roku 1964 pochází jedno z nejmysterióznějších torz dějin kinematografie, Clouzotův nikdy nedokončený film Peklo (L’enfer).