Požáry

Dvojčata Simon a Jeanne Marwanovi přicházejí po smrti své matky k notáři, aby se seznámili se závětí zemřelé. Ke svému velkému překvapení se od notáře, který jejich matku Nawal léta zaměstnával, dovědí nejen to, že jejich otec je dosud naživu, ale také že mají bratra. Úkolem dvojčat je otce i bratra najít a předat jim matčiny dopisy; teprve potom smí matce postavit náhrobek a napsat na něj její jméno. Simonovi se do pátrání po rodinných kořenech v nejmenované zemi na Středním východě nechce, zato jeho sestra se tam neprodleně vydá a zjišťuje, že rodinná historie Marwanových odráží dějiny celého regionu. Divák je vždy o krok napřed, neboť se před ním na plátně odvíjí v retrospektivě také příběh Nawal, která před svým příchodem do Kanady na vlastní kůži poznala následky politických i náboženských rozepří, v nichž se rodná země zmítala. V atmosféře všeobecného násilí bylo těžké přiklonit se na nějakou stranu, a tak se Nawal rozhodla bojovat proti těm, jejichž zvěrstva viděla na vlastní oči, přestože tím musela odsunout do pozadí svou víru. Vytříbený filmový jazyk a dokonalá práce kameramana (André Turpin, který občas sám režíruje) dávají zapomenout na to, že se jedná o přepis divadelní hry; od jejího autora Wajdiho Mouawada, kanadského režiséra libanonského původu, mohli diváci v Karlových Varech před časem vidět film Pobřeží (Littoral, 2004). Snímek, který se natáčel především v Jordánsku, získal řadu mezinárodních ocenění a vysloužil si i nominaci na Oscara za nejlepší cizojazyčný film.