Pocta Josefu Somrovi 2012 / Žert / Československo 1968
Mistrovská filmová adaptace románu Milana Kundery, kde se na pozadí velkého mravního tématu zločinu a odplaty rozvíjí chmurně groteskní příběh o životě, který byl kvůli malému žertu zmarněn krutými politicko-společenskými poměry 50. let. Slovo žert se zde postupně vztahuje k více postavám i situacím.
Ludvík Jahn, ústřední postava jednoho z nejtemnějších existenciálních filmů československé nové vlny, se ve finále ocitá v nejzazším bodě své vnitřní krize. Nevyšla mu pomsta jednomu z těch, kteří mu ukradli mládí, a on se cítí ještě trapněji, ubožeji a vyvrženěji, než když ho kdysi jeho kamarádi na stranické schůzi vyloučili z fakulty. Stejně jako Kundera v předloze předvádí i režisér, jak hrdina živoří v zajetí trpkých vzpomínek, když ostrým střihem neustále včleňuje do přítomnosti obrazy minulých absurdit a křivd. Mistrovsky neokázalým, ryze filmovým jazykem se mu daří tlumočit všechna zásadní témata Kunderova románu. Z plátna tak na nás jitřivě doléhají životy provždy poznamenané terorem 50. let, rozvrat venkova a jeho tradic, duchovní i materiální pokleslost doby, pokroucené mezilidské vztahy. A nad pronikavým obrazem naší minulosti se klene velká a věčná otázka o právu člověka vzít spravedlnost do svých rukou.
77 min / Černobílý, 35 mm
Režie Jaromil Jireš
/ Scénář Milan Kundera, Jaromil Jireš
/ Kamera Jan Čuřík
/ Hudba Zdeněk Pololáník
/ Střih Josef Valušiak
/ Produkce Miloš Stejskal
/ Výroba Filmové studio Barrandov
/ Hrají Josef Somr, Jana Dítětová, Luděk Munzar, Jaroslava Obermaierová, Evald Schorm, Milan Svrčina, Věra Křesadlová, Jaromír Hanzlík, Michal Pavlata
/ Kontakt Národní filmový archiv
Jaromil Jireš (1935 Bratislava – 2001 Praha) patřil ke stěžejním osobnostem československé nové vlny. Na FAMU absolvoval obor kamera (1958) a režie (1960) a jeho hraným debutem byl lyrický a poeticky natočený Křik (1963). Pro jeho následující film Žert (1968) podle románu M. Kundery platí stejně jako pro předlohu, že jde o jedno z nejzávažnějších společenských děl 2. poloviny 20. století. Jirešův talent vyjádřit filmovými prostředky složité významy zde dosáhl vrcholu. Četná zahraniční ocenění získal i za výtvarně koncipovaný přepis Nezvalovy surreálné verze černého románu Valerie a týden divů (1970). V období normalizace se několikrát pokusil o komorně laděné filmy (Causa Králík, 1979; Útěky domů, 1980; Neúplné zatmění, 1982) a v této linii pokračoval i po roce 1989. Je také režisérem mnoha televizních snímků, a především dokumentů.
Národní filmový archiv
Závišova 5, 140 00, Praha 4
Česká republika
E-mail: [email protected]
Michal Bregant
Cinema Representative, Distributor, Film Institution Rep.
Josef Somr
Actor
Vary z první ruky během celého roku.
Buďte mezi prvními, kteří se dozví o chystaných akcích i dalších novinkách. Newsletter posíláme, jen když máme co říct.
