Archív filmů

Wałęsa. Člověk naděje – Director's Cut

Zvláštní uvedení 2014 / Wałęsa. Człowiek z nadziei – Director's Cut / Polsko 2014

Do neutěšené reality Polska 80. let přijíždí italská novinářka, aby rozhovorem s Lechem Walesou, vůdčí osobností odporu proti komunistickému režimu, vyslala zprávu o životě elektrikáře, který se vypracoval až na klíčovou osobnost podílející se na pádu železné opony. Režisérská verze Andrzeje Wajdy je obohacena o deset scén, které jsou jeho vlastními slovy „příliš dobré na to, aby zůstaly zapomenuty".

Synopse

Do neutěšené reality Polska 80. let přijíždí italská novinářka Oriana Fallaciová, aby rozhovorem s Lechem Wałęsou, vůdčí osobností odporu proti komunistickému režimu, vyslala zprávu o skutečném životě elektrikáře, který se vypracoval až na klíčovou osobnost podílející se na pádu železné opony. Odpovědi na mnohdy nepříjemně přímé otázky tvoří kapitoly vyprávění, v němž sledujeme zrod hnutí Solidarita, Wałęsův boj s politickou garniturou a triumf v podobě výhry hnutí v parlamentních volbách. Historií glorifikovaná ikona se v očích Andrzeje Wajdy stává člověkem ješitným, tvrdohlavým, a přesto charismatickým, který jde za svým cílem i za cenu strádání svých nejbližších. Režisérská verze filmu vznikla exkluzivně pro MFF Karlovy Vary za podpory partnera letošního ročníku, společnosti Unipetrol, člena skupiny PKN ORLEN. Andrzej Wajda obohatil snímek o deset scén, které jsou jeho vlastními slovy „příliš dobré na to, aby zůstaly zapomenuty".

O filmu

133 min / Barevný, DCP
Světová premiéra
Režie Andrzej Wajda / Scénář Janusz Głowacki / Kamera Paweł Edelman / Hudba Paweł Mykietyn / Střih Grażyna Gradoń, Milenia Fiedler / Produkce Michał Kwieciński / Výroba Akson Studio / Koprodukce Telewizja Polska, Orange, Canal+, National Centre for Culture / Hrají Robert Więckiewicz, Agnieszka Grochowska, Maria Rosaria Omaggio / Kontakt Films Boutique, Artcam Films, Akson Studio / Distributor Artcam Films
www: www.walesamanofhope.com

Režie

Andrzej Wajda (1926, Suwałki, Polsko) věnoval podstatnou část své tvorby reflexi osudů Polska. Po debutu Nezvaní hosté (Pokolenie, 1954) upozornil na odbojáře z řad Zemské armády ve filmech Kanály (Kanał, 1956), Popel a démant (Popiół i diament, 1958) a Prstýnek s orlem v koruně (Pierścionek z orłem w koronie, 1992). Začátek války vystihl ve snímcích Lotna (1959) a Kronika milostných nehod (Kronika wypadków miłosnych, 1985), poválečná traumata vězněných Poláků pak v Krajině po bitvě (Krajobraz po bitwie, 1970). V roce 2007 se k válečné tematice vrátil snímkem Katyň. Filmem Wałęsa. Člověk naděje (2014) dovršil trilogii, již započal v roce 1977 deziluzivním portrétem dělnické ikony Člověk z mramoru (Człowiek z marmuru), na nějž o čtyři roky později navázal volným pokračováním Člověk ze železa (Człowiek z żelaza, 1981).