Pocta Miroslavu Ondříčkovi 2004 / Hair / USA 1979
Miloš Forman adaptoval slavný americký muzikál, který přesáhl meze žánru svou politickou angažovaností, především však byl holdem hnutí hippies a volnomyšlenkářství.
Vlasy, jeden z nejvýznamnějších muzikálů druhé poloviny 20. století, zaujal bezpochyby Miloše Formana nejen nabízející se možností natočit výpravný film s choreografickými čísly, moderní hudbou a provokujícími texty, ale především svými přesahy za obvyklé hranice muzikálového žánru. V době svého vzniku byly Vlasy dílem politickým a vyhroceně sociálněkritickým, odsuzujícím válku ve Vietnamu a maloměšťáckou lhostejnost vůči této tragédii. A také dílem romantickým – vzýval hippies a všechny formy jejich rebelie proti zbytnělému konzervatismu. Formanovi nečinilo žádné potíže najít si vztah k těmto ryze americkým tématům, vždyť jádrem tam byly problémy, na něž se soustřeďoval ve všech svých českých filmech: generační konflikt, naivní a čistá touha mládí po lásce a svobodě a rovněž protest proti konvencím a předsudkům, které tyto iluze bezcitně ničí. Ondříček měl tentokrát před kamerou daleko různorodější a temperamentnější reprezentanty mládí, než na jaké byl zvyklý doma, a také toho náležitě využil. Snímá je téměř nepřetržitě v akci a dynamickém pohybu, nevšímá si jen řeči tváře, ale celého těla, mladí muži a ženy v jeho podání jsou živelní a draví, strhující svou spontaneitou. Jistě i jeho zásluhou je tento film především nakažlivou oslavou vitality a radosti ze života.
121 min / Barevný, 35 mm
Režie Miloš Forman
/ Scénář Michael Weller podle muzikálu / based on a musical by Gerome Ragni and James Rado
/ Kamera Miroslav Ondříček
/ Hudba Galt MacDermot
/ Střih Stanley Warnow, Alan Heim
/ Produkce Michael Butler, Lester Persky
/ Výroba CIP Filmproduction GmbH
/ Hrají Treat Williams, John Savage, Beverly D’ Angelo, Annie Golden, Don Dacus, Dorsey Wright, Cheryl Barnes, Miles Chapin, Nicholas Ray
/ Kontakt Národní filmový archiv
Miloš Forman (1932, Čáslav) absolvoval scenáristiku a dramaturgii na FAMU (1955) a během 60. let patřil k předním tvůrcům nové vlny československého filmu. Se smyslem pro hořce ironický humor odhaloval ve svých filmech slabosti a problémy obyčejných lidí: Konkurs (1963), Černý Petr (1963), Lásky jedné plavovlásky (1965) a Hoří, má panenko (1967). Od konce 60. let působí v USA, kde navázal na svou předcházející tvorbu a získal světový úspěch filmy, jejichž ústředním tématem byl konflikt nepřizpůsobivého jedince se společenskými strukturami: Taking Off (1971), Přelet nad kukaččím hnízdem (1975 – pět Oscarů), Vlasy (1979), Ragtime (1981), Amadeus (1984 – osm Oscarů), Valmont (1989), Lid versus Larry Flynt (1996 – Zlatý medvěd na MFF v Berlíně), Muž na měsíci (1999). Za svou celoživotní tvorbu získal řadu čestných ocenění, mj. státní medaile Za zásluhy 1. stupně (1995), Český lev (1997), Cena za mimořádný umělecký přínos světovému filmu na MFF v Karlových Varech 1997 a rytíř francouzského Řádu čestné legie (2004).
Národní filmový archiv
Závišova 5, 140 00, Praha 4
Česká republika
E-mail: [email protected]
Vladimír Opěla
Film Institution Rep.
Vary z první ruky během celého roku.
Buďte mezi prvními, kteří se dozví o chystaných akcích i dalších novinkách. Newsletter posíláme, jen když máme co říct.
