Portrét Rose Mojsovské, fyzicky hendykepované mladé ženy. Rosa je už od malička víceméně úplně opuštěná. Svůj boj o šťastný život však přesto nevzdává. Píše básně, se štětcem v ústech maluje obrazy, používá počítač a učí se cizí jazyky. Důležitou součástí její existence je také její víra. Ta ji brání propadnout beznaději, která na ni v uzavřeném světě léčebny těžce dotírá.
