V holandských základních školách se prvňáčci učí číst prostřednictvím tradiční metody čtení slov spojených s obrázky. Režisér s tvořivou ironií rozvinul tento systém učení tím, že postupně nahrazoval obrazy z konvenčních učebních pomůcek záběry vytrženými ze žhavé politické a společenské reality. Desetiminutový film je velmi zhuštěným výrazem van der Keukenova světonázoru. „Na velmi malém prostoru jsem se pokusil co nejvíce vzdálit následnosti obrazů a jejich významů. Prostřednictvím krátkých záběrů se mi podařilo dospět až k proslovu Salvadora Allendeho a scénám Pinochetova převzetí moci v Chile. Pak se opět vracíme na začátek, ale celý proces memorování je již zničen.“
