Anatomie vraždy

Absolutní a neoddiskutovatelný vrchol mezi zámořskými soudními dramaty, Anatomie vraždy, je zároveň vedle Laury Premingerovým nejproslulejším filmem. Přináší příběh Paula Bieglera, advokáta z malého města v Michiganu, najatého mladou paní Manionovou, aby obhajoval jejího manžela, poručíka americké armády, který zastřelil majitele místní taverny za to, že důstojníkovu ženu údajně zbil a znásilnil. Syn prominentního prokurátora a sám vystudovaný právník Preminger nemohl v rámci série, v níž zpracoval svou fascinaci americkými institucemi, opomenout soudní systém. Kongeniálním podkladem pro jeho neokázalou a precizní režii byl vynikající scénář Wendella Mayese, který dal vyniknout jak dramatické gradaci příběhu, tak nesmírně zajímavým a komplexním postavám. V čele skvělého hereckého ansámblu stojí s pro něj typickým neokázalým charismatem James Stewart, ani o krok za ním však nezaostávají tehdy málo známí nováčci, na které Preminger bez mrknutí oka vsadil – Ben Gazzara, George C. Scott a Lee Remicková. Zajímavou hereckou kuriozitou filmu, který popudil cenzuru explicitním použitím slov jako znásilnění, sperma nebo kalhotky a který byl nominován na Oscara v sedmi kategoriích, je pak obsazení role soudce skutečným právníkem Josephem N. Welchem, jehož ikonická věta adresovaná v roce 1954 senátoru McCarthymu „Nemáte v sobě ani špetku slušnosti, pane?“ pomohla učinit přítrž smutně proslulé kapitole amerických dějin, honu na čarodějnice.