Sedm blízkých setkání 2016 / Slnko v sieti / Československo 1962
Miroslav Janek uvádí
První láska nemusí být nutně romantická, mladí lidé uprostřed velkého města ne zcela bezbolestně hledají sami sebe i svůj vztah ke světu. Uherův film ohlašoval nástup československé nové vlny, která se soustředila na autentické hrdiny a jejich jedinečný prožitek skutečnosti.
„Bylo mi 12 nebo 13 let, když jsem ten film viděl na naší malé černobílé tévé. Kromě jednoho záběru si z toho nic nepamatuju. Vím jen, že tenkrát mi zážitek z toho filmu nedal dlouho spát. Muselo v tom být něco pro mě zcela nového, nečekaného. Těším se na projekci.“ Miroslav Janek. Není vůbec divu, protože dospívající a dojemně bezradná Bela stejně jako Fajolo, procházející epochou mladické rozháranosti, zasáhli svou autenticitou na začátku 60. let každého diváka. Z plátna poprvé zazněl hovorový jazyk promísený specifickým výrazivem tehdejší mladé generace, představitelé obou hrdinů nebyli o deset i více let starší, jak bylo doposud zvykem, a měli neokoukané tváře. To vše ještě umocnilo pocit diváků, že je možné identifikovat se s postavami, po čemž dlouho a marně hladověli. Zhruba ve stejné době vzniklo na Barrandově několik děl obdobných novátorských kvalit, ale Slovák Štefan Uher byl jediný, kdo vystihl senzitivitu mladé generace.
Zdena Škapová
90 min / Černobílý, DCP
Režie Štefan Uher
/ Scénář Alfonz Bednár
/ Kamera Stanislav Szomolányi
/ Hudba Ilja Zeljenka
/ Střih Bedřich Voděrka
/ Výtvarník Juraj Červík
/ Produkce Ján Svikruha
/ Výroba Štúdio hraných filmov Bratislava - Koliba
/ Hrají Marián Bielik, Jana Beláková, Oľga Šalagová, Eliška Nosáľová, Pavol Chrobák
/ Sales Slovenský filmový ústav / Slovak Film Institute
Štefan Uher (1930, Prievidza – 1993, Bratislava) patřil k první generaci FAMU (1950–55). Začínal jako dokumentarista a tato průprava byla patrná i v jeho hraných filmech. Několikrát sice převládla jeho druhá tvůrčí tendence, výrazná poetizace skutečnosti a zájem o lyrické motivy (Panna zázračnica, 1966; Javor a Juliana, 1972), ale ve většině děl obě udržoval v plodné rovnováze. To platí hned o jeho druhém hraném filmu Slnko v sieti (1962), považovaném za úvod k československému hnutí nové vlny. Po baladicky laděném dramatu Tri dcéry (1967), reflektujícím útlak 50. let, byl v době normalizace nucen ke kompromisům. Filmy Pásla kone na betóne (1982) a Správca skanzenu (1988) však ještě před svou předčasnou smrtí potvrdil, že je vnímavým pozorovatelem spletitých lidských osudů.
Slovenský filmový ústav / Slovak Film Institute
Grösslingová 32, 811 09, Bratislava
Slovensko
Tel: +421 257 101 503
Fax: +421 252 963 461
E-mail: [email protected]
Alexandra Strelková
Cinema Representative, Film Institution Rep., PR & Marketing
Vary z první ruky během celého roku.
Buďte mezi prvními, kteří se dozví o chystaných akcích i dalších novinkách. Newsletter posíláme, jen když máme co říct.
