2.světová válka: 60 let poté 2005 / Ivanovo dětstvo / SSSR 1962
Ivan je jedním z mnoha válečných sirotků, výjimečný je však svým rozhodnutím vstoupit do řad Rudé armády a tam, předčasně dospělý, pracovat v rozvědce. Chlapci se podaří opravdu hrdinské skutky, ale vrátit se do školní lavice odmítá. Válka mu vzala domov i dětství a s postupující frontou narůstá touha po pomstě.
Malý Ivan je jedním z mnoha válečných sirotků, výjimečný je však svým rozhodnutím vstoupit do řad Rudé armády a tady, předčasně dospělý, pracovat v rozvědce. Chlapci se podaří skutečně hrdinské skutky, ale vrátit se do školní lavice odmítá. Válka mu vzala matku, otce, domov, dětství. Jak postupuje fronta, jeho touha po pomstě jen narůstá. Ve svém poetickém obrazu války, jejíž krutost je nahlížena dětskýma očima, se režisér obešel bez naturalistických záběrů, naopak vyzdvihl motivy lyrické, jež postavil do krutého kontrastu s válečnou vřavou. Dvanáctiletý Ivan Bondarev je útlý hoch, své úkoly však plní s naprostou vážností. Jeho oči jsou plné žalu a neúprosnosti zároveň. Jen ve svých snech si dovoluje vracet se do kouzelné krajiny dětství, kde je vše harmonické, kde je možné zase potkat matku na mořském břehu. Kamera Vadima Jusova koupe lyrické obrazy v odlescích slunce, ve válečných akcích potemní. Ivanovo dětství představuje nezvykle důvěrnou zprávu z fronty.
90 min / Černobílý, 35 mm
Režie Andrey Tarkovsky
/ Scénář Vladimir Bogomolov, Michail Papava/Mikhail Papava
/ Kamera Vadim Jusov
/ Hudba Vjačeslav Ovčinnikov/Viacheslav Ovchinnikov
/ Střih Ljudmila Fejginova/Lyudmila Feiginova
/ Hrají Nikolaj Burljajev/Nikolai Burlyayev, Valentin Zubkov, Jevgenij Žarikov/Yevgeni Zharikov
/ Kontakt Národní filmový archiv
Andrej Tarkovskij (1932, Zavražje - 1986, Paříž) vystudoval VGIK. Svou režijní dráhu zahájil středometrážním hraným snímkem Válec a housle (Katok i skripka, 1961). Válku viděnou očima malého hrdiny zachytil ve svém prvním celovečerním filmu Ivanovo dětství (Ivanovo dětstvo, 1962), za nějž získal na MFF v Benátkách Velkou cenu. Roku 1966 dokončil historickou fresku Andrej Rublev (Andrej Rubljov), věnovanou osudu legendárního malíře ikon 15. století. Podle utopické předlohy Stanisława Lema vzniklo Solaris (1971), podle vlastního scénáře autobiograficky laděné Zrcadlo (Zerkalo, 1975) a na motivy předlohy Arkadije a Borise Strugackých Stalker (1978). Poté působil v exilu, což jeho tvorbu naplnilo existenciálním pocitem smutku a touhy po rodné zemi: v Itálii natočil Nostalgii (Nostalghia, 1983) a ve Švédsku také podle vlastního scénáře Oběť (Ofret, 1985).
Národní filmový archiv
Závišova 5, 140 00, Praha 4
Česká republika
E-mail: [email protected]
Briana Čechová
Film Institution Rep.
Vary z první ruky během celého roku.
Buďte mezi prvními, kteří se dozví o chystaných akcích i dalších novinkách. Newsletter posíláme, jen když máme co říct.