2.světová válka: 60 let poté 2005 / Berlin / SSSR 1945
Dokumentární film Pád Berlína sleduje postup sovětských vojsk od odražení německého náporu u Stalingradu až po podepsání kapitulace Německa v Berlíně. Ve své proslulé historické kronice Rajzman využívá jak sovětských, tak německých zpravodajských materiálů, autentických reakcí i doplňujícího komentáře.
Dokumentární film Pád Berlína sleduje postup sovětských vojsk (pro názornost často vidíme v dvojexpozici pochodující vojáky po mapě Evropy) od odražení německého náporu u Stalingradu až po podepsání kapitulace Německa v Berlíně. Ve své historické kronice Rajzman využívá jak sovětských, tak německých zpravodajských materiálů, autentických reakcí i doplňujícího komentáře. Doslova hrobové ticho před útokem, noční jednání generálního štábu střídají ohlušující záběry válečné vřavy. Poté, co byl 25. dubna 1945 obklíčen Berlín a se sovětskými vojáky sem pronikli také frontoví kameramani, může se režisér na okamžik soustředit také na jednání jednotlivců, na reakce německých civilistů. Jsou nuceni rozebírat barikády, ale v paralele je vidíme, jak nadšeně vyprovázeli své vojáky do války a stejně srovnávací charakter mají záběry rozbombardovaného Berlína a jásající Moskvy při vojenské přehlídce.
Film byl znovu uveden do našich kin v roce 1968 pod změněným názvem Na Berlín!.
55 min / Černobílý, 35 mm
Režie Yuli Raizman
/ Scénář Julij Rajzman
/ Kamera E. Volk, A. Usolcev, A. Alexejev, G. Giber, G. Golubov, L. Dulcev
/ Hudba A. Rojtman
/ Střih Julij Rajzman
/ Kontakt Národní filmový archiv
Julij Rajzman (1903, Moskva - 1994, Moskva) působil po skončení studií jako herec, posléze jako asistent Jakova Protazanova. Jeho první samostatný film Sibiřská káznice (Katorga, 1928) popisoval osudy politických vězňů v carském Rusku. Následoval hraný dokument Země žízní (Zemlja žaždět, 1930), film o boji proti negramotnosti Rasskaz ob Umare Chapcoko (Vyprávění o Umarovi Chapcokovi, 1932), snímek o všedním životě letců Ve stínu letadel (Ljotčiki, 1935). V roce 1939 vznikla první filmová verze Šolochovova románu Podňataja celina (Rozrušená země), tématu války se dotýkaly filmy Mášenka (1942), Něbo Moskvy (Moskevské nebe, 1943), a především dokument Pád Berlína (Berlin, 1945). Po válce se režisér věnoval hrané tvorbě: Dobrodružství v sibiřském expresu (Pojezd iďot na Vostok, 1948), Rytíř zlaté hvězdy (Kavaljer Zolotoj zvezdy, 1950) či A co když je to láska? (A jesli eto ljubov?, 1961).
Národní filmový archiv
Závišova 5, 140 00, Praha 4
Česká republika
E-mail: [email protected]
Briana Čechová
Film Institution Rep.
Vary z první ruky během celého roku.
Buďte mezi prvními, kteří se dozví o chystaných akcích i dalších novinkách. Newsletter posíláme, jen když máme co říct.
