Večeře u Noriko

Hlavní soutěž 2005 / Noriko no Shokutaku / Japonsko 2005

Rodinný portrét a současně psychothriller o generační vzpouře jinak poslušných dcer, které končící v náruči klubu sebevrahů - od filmů Nagisy Ošimy stále někde v japonském suterénu dříme silný generační nesoulad, který je i hybatelem děje filmu kontroverzního tvůrce, jenž virtuózní manipulací s divákovými emocemi připomene Larse von Triera.

Večeře u Noriko

Synopse

Rodinný portrét ze současného Japonska o generační vzpouře jinak poslušných dcer. Od filmů Nagisy Ošimy stále někde v japonském suterénu dříme silný generační nesoulad, který je hybatelem děje i v Sonově filmu, žánrově kolísajícím mezi psychothrillerem a filmy o dospívání. Sestry Noriko a Juka sdílejí na pokraji dospělosti nechuť ke svému otci, k jeho rituálům a hodnotám. Před lákadly sekty je nezachrání ani jejich laskavá matka. Nejdříve odejde z rodného domu v provincii starší Noriko, která se přes e-mailové chaty seznámila s dívkou Kumiko, za níž jednoho dne odjede do Tokia. Mladší Juka ji za několik měsíců následuje. Vedle Kumiko se jejich život naprosto promění – mají nová jména, nový život a nejsou v tom samy. Jejich otec se rozhodne získat své dcery zpět, ale setkává se s hradbou spiklenectví, již je těžké překonat.

O filmu

158 min / Barevný, 35 mm
Světová premiéra

Režie Sion Sono / Scénář Sion Sono / Kamera Souhei Tanigawa / Hudba Tomoki Hasegawa / Střih Junichi Ito / Produkce Yutaka Morohashi, Takeshi Suzuki / Výroba Mother Ark Co. Ltd / Hrají Kazue Fukiishi, Tsugumi, Ken Mitsuishi, Yuriko Yoshitaka / Kontakt Mother Ark Co. Ltd
www: www.sonosion.com

Režie

Sion Sono

Sion Sono (1961, Tojokawa, Japonsko) se představil nejprve jako básník, a to již v sedmnácti letech. 8mm filmy začal natáčet po zapsání na univerzitu v metropoli. V roce 1985 se jeho krátký snímek Ore wa Sono Sion da!! promítal v soutěži PiaFF, prestižního festivalu nezávislých (japonské obdoby Sundance festivalu) a o dva roky později tu jeho Otoko no hanamichi vyhrálo hlavní cenu spojenou se stipendiem. Na jeho základě v roce 1990 vznikl celovečerní film Jitensha toiki (Bicycle Sighs), který byl uveden na více než třiceti festivalech v Evropě a Asii. Ještě větší úspěch Sono zaznamenal v roce 1994 se snímkem Heya (The Room). Pro režiséra je příznačný kontroverzní styl, který ho mimo jiné dovedl k projektu Tokyo GAGAGA, jenž stojí na spojení experimentální poezie a veřejné performance. Filmové fanoušky zaujal Sion Sono především posledními snímky Hazard a In a Dream, filmem Jisatsu saakuru (Suicide Club, 2002), který představuje jeho dosud největší komerční úspěch.

Kontakty

Mother Ark Co. Ltd
10th Floor, Sogetsu Kaikan, 7-2-21 Akasaka Minato-ku, 107-0052, Tokyo
Japonsko
Tel: +81 3 541 460 35
Fax: +81 3 347 541 00
E-mail: y.morohashi@motherark.co.jp

Hosté

Aya Kiyohara
Film Crew

Sion Sono
Film Director

Takeshi Suzuki
Producer

Yutaka Morohashi
Producer

Kayo Nosaka
Producer