Hrál Krista u Scorseseho i Antikrista u Larse von Triera, zažil v nejlepší formě Olivera Stonea. Už léta spolupracuje s Paulem Schraderem, našel si ho však i Wes Anderson a další mladší režisérské hvězdy. WILLEM DAFOE (60) ovšem letos přijel do Varů, aby vzdal hold Pieru Paolovi Pasolinimu.
S kým jste ještě nepracoval, a chtěl byste?
Kdykoliv vidím dobrý film, chci s tím člověkem točit. Je mi trapné ty lidi jmenovat, protože žijí a vypadalo by to, že si říkám o roli. Ovšem sama osobnost režiséra stejně nestačí. Musí to být kombinace jeho osobnosti a scénáře. Například Ang Lee, to je podle mě velmi dobrý režisér. Je chytrý, rozumí filmařině, ale zdá se mi, že zatím nenatočil nic, kde bych mohl hrát já. Paul Thomas Anderson je taky výborný, dělá zajímavé filmy, ale pro mě by zatím nic z jeho dosavadních věcí nedávalo smysl. No a Kim Ki-Duk, toho mám opravdu rád.
Ten sem, do Varů, mimochodem jezdí velmi často.
No vidíte, škoda, že se tady nepotkáme. Jednoduše, režisérů, se kterými bych se rád pracovně setkal, je spousta.
Kdysi jste si postěžoval, že jste pro režiséry často druhá volba. Máte pořád ten dojem?
Každý je někdy druhá volba. Děje se to hlavně z důvodu financování u velkofilmů, v nezávislém filmu se to tolik nestává. Několikrát už se mi doneslo: „Poslyš, zajímají se o tebe kvůli jedné roli, ale nejdřív musejí zkusit Clinta Eastwooda a potom Toma Cruise.“ U velkých filmů je to vždycky boj o velké peníze. V žertu říkám, že jsem nikdy nebyl zvlášť žádaný, ale ani zvlášť nechtěný. Jen stojím dost mimo hollywoodskou kulturu.
Celý rozhovor Veroniky Bednářové si přečtěte v dnešním Festivalovém deníku.
