Řecký režisér Christos Nikou na letošním KVIFF jako porotce rozhoduje o vítězích Hlavní soutěže a zároveň doprovází svůj film Jabka. Ten loni zahajoval sekci Orrizonti v Benátkách, kde si vysloužil jednohlasnou chválu kritiky i diváků.
Snímek tematizuje paměť a její ztrátu, ať už skutečnou, nebo jen předstíranou – svět zasáhla pandemie, jejímž průvodním jevem právě ztráta paměti je. „Co nám kdysi mohlo přijít jako sci-fi, je náhle docela reálná věc,“ zamýšlel se po projekci Christos Nikou na tím, jak moc jiná pandemie, tentokrát ta covidová, zamíchala s životy nás všech. „Pandemie tak co se týče kontextu a porozumění našemu filmu vlastně dost pomohla.“
Hlavní hrdina filmu se stává součástí speciálního programu, který mu má pomoci vytvořit novou identitu; vybaven fotoaparátem má za úkol zaplnit paměť novými vzpomínkami. Právě na protagonistu se také kamera po většinu času soustředí, s ním souvisí i fakt, že je film natočen ve formátu 4:3. „Chtěli jsme se soustředit hlavně na hlavní postavu, na její naladění a pocity, na její osamocení, a nikoli na okolí a svět kolem,“ vysvětloval Nikou.
Symbolický je v tomto ohledu i název filmu. „Jednak je tu jasná biblická rovina, o jabkách se také říká, že posilují paměť. A název filmu má pro mě i osobní rovinu: můj otec jedl až osm jablek denně, takže mám své vlastní vzpomínky na něj spojené právě s jablky. A je tu i takový trochu ironický význam, a sice že namísto abychom si své vzpomínky ukládali do své vlastní paměti, používáme k tomu zařízení, která mají v názvu a logo právě jablko,“ uzavřel s úsměvem Christos Nikou.
