Karlovarský festival připomene dlouholetou uměleckou ředitelku MFF Karlovy Vary Evu Zaoralovou výstavou fotografií, která přiblíží její celoživotní sepětí s filmem, působení v čele karlovarského festivalu i jedinečné spojení s prezidentem MFF Karlovy Vary Jiřím Bartoškou. Součástí výstavy budou i fotografie mimořádných setkání s desítkami světových filmařských osobností.
Eva Zaoralová (1932-2022) byla respektovanou filmovou kritičkou, překladatelkou, pedagožkou a autorkou. V roce 1994 stanula společně s Jiřím Bartoškou v čele Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a měla zásadní podíl na jeho záchraně i přerodu v mezinárodně ceněnou filmovou přehlídku.
Do roku 2011 stála v čele MFF KV nejprve jako programová a posléze umělecká ředitelka, od roku 2011 jako jeho umělecká poradkyně.
Jako vzpomínku na Evu Zaoralovou uvede karlovarský festival ve svém programu film Federica Felliniho Silnice, který sama označovala za klíčový pro svůj vztah k filmu, k italské kinematografii i pro své další profesní směřování.
Felliniho obdivovatelka
„Od chvíle, kdy jsem koncem 50. let poprvé viděla na studentské projekci film Silnice, stala se ze mne Felliniho obdivovatelka. Dokonce jsem sebrala odvahu Fellinimu napsat,“ vzpomínala později v knize rozhovorů „Eva Zaoralová – Život s filmem“ autorky Aleny Prokopové. „K mému překvapení mi odpověděl, konec konců nebyl tenkrát ještě tak slavný, a tak mu stálo za to napsat mi, že úsudek zahraniční divačky ho zvlášť těší,“ pokračovala Eva Zaoralové v téže knize. Fellini ji tenkrát dokonce vyzval, aby ho v Římě navštívila.
Fellini a jeho tvorba se stali pro Evu Zaoralovou celoživotní láskou. K filmu Silnice vytvořila český překlad. Na začátku 90. let přeložila i životopisnou knihu o Fellinim, kterou sepsal jeho přítel, význačný kritik Tullio Kezich – „Federico Fellini, život a filmy“. Navzdory pozvání Eva Zaoralová Federica Felliniho bohužel osobně nikdy nepoznala. Na karlovarském festivalu se v roce 1986 alespoň setkala s jeho ženou Giuliettou Masinou. „Bylo jí tehdy přes pětašedesát, ale vypadala ohromně. Povídání o Federicovi se ale vyhýbala, neměla s ním snadný život, ale bez ní by nedokázal žít ani tvořit, jak říkal ve své knize Kezich „Giulietta byla Federicovým dechem.“
Výstava fotografií Evy Zaoralové spojená s jejími vzpomínkami se bude konat po celou dobu trvání festivalu v prvním patře hotelu Thermal.
