Cenu prezidenta MFF KV za přínos české kinematografii převezme střihač Jiří Brožek

​Na slavnostním zakončení MFF Karlovy Vary převezme Cenu prezidenta MFF KV za přínos české kinematografii oceňovaný střihač Jiří Brožek.

Jiří Brožek, devítinásobný držitel ceny Český lev, je podepsán pod více než stovkou českých filmů, televizních inscenací a seriálů. Je absolutním rekordmanem v počtu dosažených výročních cen ČFTA pro jednu profesi napříč všemi kategoriemi.

Po absolutoriu na pražské FAMU nastoupil v roce 1973 do Filmového studia Barrandov, v němž pracoval následujících dvacet let. Střihačka Jiřina Lukešová, u níž získával zkušenosti jako asistent střihu, jej doporučila režisérům Jiřímu Menzelovi a Jaroslavu Papouškovi a práce na Papouškově filmu Konečně si rozumíme se stala první Brožkovou samostatnou střihačskou prací.

Během působení na Barrandově propůjčil střihačské umění řadě zásadních snímků české kinematografie a spolupracoval s předními domácími režisérskými osobnostmi. Z jejich obsáhlého výčtu lze vybrat jména jako Jiří Menzel, u nějž je kromě filmů Postřižiny, Slavnosti sněženek, Konec starých časů nebo Obsluhoval jsem anglického krále podepsán i pod střihem na Oscara nominované komedie Vesničko má středisková, nebo Věra Chytilová (např. Panelstory aneb Jak se rodí sídliště, Kalamita, Šašek a královna), dále to byli třeba Jaroslav Soukup (např. Vítr v kapse, Láska z pasáže, Pěsti ve tmě) a Karel Smyczek (Sněženky a machři, Krajina s nábytkem). Mnohaletá spolupráce jej pojila s Karlem Kachyňou (např. Lásky mezi kapkami deště, Sestřičky, Vlak dětství a naděje, Zlatí úhoři, Smrt krásných srnců, Pozor, vizita), Ladislavem Smoljakem (např. Kulový blesk, Vrchní prchni, Nejistá sezona, Jára Cimrman ležící, spící) či Dušanem Kleinem (např. Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze, Jak básníkům chutná život, Dobří holubi se vracejí),

Od počátku devadesátých let a  po odchodu z Filmového studia Barrandov pravidelně spolupracoval s novou generací  režisérů. Prvního Českého lva získal v roce 1993 za střih filmu Jaroslava Brabce Krvavý román, podílel se na filmech a seriálech režiséra Vladimíra Michálka, včetně ceněného dramatu Je třeba zabít Sekala, za nějž získal Českého lva, stejně jako za střih filmu Anděl Exit. Českého lva mu vynesly spolupráce s Vladimírem Morávkem (Nuda v Brně), Petrem Nikolaevem (… a bude hůř) a Martinem Šulíkem (Sluneční stát aneb hrdinové dělnické třídy). Se Šulíkem a historikem Janem Lukešem vytvořil rozsáhlý projekt mapující československou kinematografii 60. let Zlatá šedesátá. Českým lvem byla oceněna také poslední spolupráce s legendární Věrou Chytilovou na hořké komedii Hezké chvilky bez záruky. S Václavem Havlem připravil jeho filmový debut Odcházení, rovněž vyznamenaný Českým lvem za střih. Českého lva si odnesl také za střih filmu Terezy Nvotové Špína.

Jiří Brožek patří k tvůrčím osobnostem, které mají trvalý a neodmyslitelný vliv na podobu české kinematografie. „Střižna je velice intimní záležitost,“ řekl v jednom rozhovoru o své práci. „Důležitý je obsah filmu, který stříhám, je třeba naslouchat, pochopit sdělení, aby ho pak pochopil divák. Já to přirovnávám k fotbalovému mužstvu, v němž všichni musíme kopat za jeden tým.“

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary uvede jako poctu Jiřímu Brožkovi film Smrt krásných srnců, na němž spolupracoval s režisérem Karlem Kachyňou.