Slzy na lví hřívě
Shochiku Nouvelle Vague 2007 / Namida wo shishi no tategami ni / Japonsko 1962
Dělník v loděnicích Murakami se nechá jejich majitelem vmanipulovat do role toho, kdo má zastrašit předáka formujícího se odborářského hnutí, ten však při napadení přijde o život… Raný Šinodův film inspirovaný americkými dramaty z padesátých let by mohl nést podtitul „Rebel bez příčiny v přístavu“.
Synopse
Raný Šinodův film, který prozrazuje obeznámenost se zápletkami amerických společenských dramat z padesátých let, by mohl nést podtitul „Rebel bez příčiny v přístavu“. Zápletka není originální, ale způsob snímání a jízdy kamery už jsou zřetelně inspirovány francouzskou novou vlnou a dávají tušit autorovy schopnosti, jež se naplno rozvinou už v jeho následujících snímcích. Dělník v docích Murakami stojí v konfliktu dělníků s majitelem firmy na straně svého zaměstnavatele, navíc je jeho osobním chráněncem. Bouřlivák Murakami ovšem pod vlivem svého mravně zkaženého dobrodince degraduje v jeho osobního kápa. Nechá se vmanipulovat do role toho, kdo má zastrašit předáka formujícího se odborářského hnutí, ten však při napadení přijde o život. Jak se ukáže, šlo o otce dívky, již si Murakami namlouvá. Na své provinění nedokáže zapomenout ani v náruči manželky svého šéfa... Nad schematickým příběhem a hereckými výkony vyniká barvitý popis prostředí doků a přístavu v Jokohamě.
O filmu
103 min / Černobílý, 35 mm
Režie Masahiro Shinoda
/ Scénář Shuji Terayama, Ichiro Mizunuma, Masahiro Shinoda
/ Kamera Masao Kosugi
/ Hudba Tôru Takemitsu
/ Produkce Masao Shirai
/ Výroba Shochiku
/ Hrají Takashi Fujiki, Mariko Kaga, Kyôko Kishida, Tamotsu Hayakawa, Sô Yamamura, Koji Nambara
/ Kontakt Shochiku Co., Ltd., The Japan Foundation
Režie
Masahiro Šinoda (1931, prefektura Gifu) je označován za intelektuála japonské nové vlny. Studoval historii divadla, ale po smrti matky v roce 1953 byl nucen jít předčasně pracovat. Praxe ve studiích Šočiku vedla k jeho debutu Koi no katamiči kippu (Láska nezná zpáteční jízdenku, 1960). Šinoda byl od počátku fascinován hlubší psychologií a estetikou, kterou prostřednictvím svého výrazného vizuálního stylu přenášel do svých filmů. Po odchodu z Šočiku v roce 1965 se v samostatné produkci věnoval mimo jiné dílu klasika divadelních her Monzaemona. Snímky Šindžú ten no Amidžima (Dvojí sebevražda v Amidžimě, 1969) i Jari no Gonza (Samuraj Gonza, 1986), za který byla Šinodovi udělena Zvláštní cena Stříbrný medvěd na festivalu v Berlíně, vznikly právě podle Monzaemona. V české distribuci byl uveden snímek Ticho (Činmoku, 1971) a MacArthurovy děti (Setouči išomen jakjudan, 1984), v nichž se vrací k důsledkům 2. světové války pro jeho generaci.
Kontakty
Shochiku Co., Ltd.
4-1-1 Tsukiji, Togeki Bldg. 12th Floor, Chuo-Ku, 104 8422, Tokyo
Japonsko
Tel: +81 355 501 623
Fax: +81 355 501 654
E-mail: ibd@shochiku.co.jp
The Japan Foundation
4-16-3 Yotsuya, Shinjuku-ku, 160-0004, Tokyo
Japonsko
Tel: +81 355 623 535
Fax: +81 355 623 500
E-mail: film_tv_and_publication_division@jpf.go.jp
Hosté
Junko Kawaguchi
Masahiro Shinoda
Film Director, Film Director
Marie Suzuki
Institution
