Dobré zprávy

„Máš mrzutý obličej. Probudil ses s mrzutým srdcem. Vypadáš, jako bys chtěl někomu ublížit," říká atraktivní Fedora (Angela Molinaová) svému o něco staršímu manželovi (Giancarlo Giannini). Muž beze jména pracuje v anonymní římské televizní stanici, kde náplň jeho práce tvoří neustálé sledování šesti televizorů přinášejících zprávy o atentátech, vraždách a dalších neštěstích. Je paranoidní neurotik a trápí se vlastní sexualitou, strachem ze smrti i ze tmy. Jednoho dne ho po patnácti letech vyhledá dávný přítel Gualtiero, toužící vyzpovídat se hrdinovi ze strachu, že se jej chystá někdo zabít. Hořká reflexe s prvky černé komedie je posledním snímkem, který Petri natočil, než rakovina předčasně ukončila jeho život. Po neúspěchu Vlastnictví už není krádež a nešťastném osudu prorockého a zároveň prokletého Todo modo tvůrce prostoupila deziluze nad možnostmi filmu zachytit uměleckým způsobem realitu a komunikovat jeho prostřednictvím s diváky. Dobré zprávy jsou filmovou závětí, odehrávající se v nepřátelsky vyhlížejícím Římě, plném lidí chovajících se jako zvířata, na chodnících pohozených odpadků a neustálých ohlušujících policejních sirén. Pesimismus a deziluzi při pohledu na společnost dobrovolně se topící v konzumismu Petri zobrazuje s melancholickým sarkasmem. Jeho neprávem opomíjený poslední snímek nabízí komplexní a působivou analýzu společnosti přibližující se vlastní zkáze, která ani po pětatřiceti letech neztratila nic ze své aktuálnosti.