Gulaal

Film, uvedený na benátském festivalu, je temným a naléhavým vhledem do vysokoškolského prostředí, do jeho politického manévrování a do toho, jaké cesty z něho vedou až do chodeb moci. Poukazuje se tu na podstatné problémy, jako je šikana ve školách, kastovnictví, vládnoucí duch patriarchátu, násilnické praktiky a nedodržování zákonů. Brzy poté, co je spořádaný a mírný Dilip Kumar Singh přijat na univerzitu v západním státě Rádžasthánu, stane se terčem surového napadení, přerůstajícího v šikanu − je svlečen do naha a strčen do jedné cely spolu s profesorkou Anujou, která byla rovněž zbavena šatů. Poté, co je zavražděn jeho spolubydlící Ransa, potomek význačného rádžasthánského rodu, donutí ho Dukey Bana, místní lídr, který sní o znovuvyhlášení království Rádžasthánu a jeho odtržení od sjednocené Indie, k tomu, aby kandidoval v blížících se volbách místo něho. Dilip pochopí, že je pouhým pěšákem ve špinavé hře zájmů, a vzbouří se. Kay Kay Menon jako Dukey Bana je vynikající a kamera (Kashyapův častý spolupracovník Rajeev Ravi) neúnavně dodává filmu přímo kypící energii. Kashyap zde nabízí zasvěcený pohled do oblasti současné politiky, sociálních poměrů a indické demokracie, přičemž toto vše koření potměšilým humorem, scénami násilí, písněmi a hudebními čísly. V závěru filmu je Dilipova tvář potřena gulaalem, rudým práškem, jak se to při oslavách jara (Holi) obvykle symbolicky dělá, tady má tento akt ale především význam ponížení.