Obchodní cestující

Albert Maysles a jeho bratr David (1932 – 1987), dva z nejznámějších amerických dokumentaristů, jsou považováni za průkopníky  „direct cinema“ neboli „přímého kina“, americké verze francouzského „cinema verité“. Jako první začali točit dokumentární filmy, ve kterých se drama lidského života odvíjí přímo, bez scénáře, dekorací nebo komentáře. Albert se narodil v Bostonu židovským emigrantům z východní Evropy. Vystudoval bostonskou univerzitu, kde posléze tři roky vyučoval psychologii. K filmu se dostal v létě roku 1955, když si vzal 16mm kameru na cestu do tehdejšího Sovětského svazu, aby tam natočil pacienty psychiatrických klinik. Dokument PSYCHIATRY IN RUSSIA (Psychiatrie v Rusku) se stal jeho filmovým debutem. O několik let později  bratři Mayslesové podnikli na motocyklech cestu z Mnichova do Moskvy a během ní natočili svůj první společný film o studentských nepokojích v Polsku. V roce 1960 Albert spolurežíroval film PRIMARY (Primárky), věnovaný kampani demokratických kandidátů Kennedyho a Humphreyho. Díky použití ruční kamery a synchronního zvuku se před diváky příběh odvíjí sám. Se svým jemným smyslem pro to, co se odehrává v zákulisí, natočili bratři Mayslesové snímky MEET MARLON BRANDO (Setkání s Marlonem Brandem, 1965) a WITH LOVE FROM TRUMAN (S láskou od Trumana, 1966). Poté následoval zásadní dokument SALESMAN (Obchodní cestující, 1968), portrét čtyř podomních prodejců bible. Film získal cenu společnosti amerických filmových kritiků National Society of Film Critics a je považován za klasický americký dokument. V roce 1992 byl za svůj historický, kulturní a estetický přínos zařazen na seznam Knihovny kongresu. V roce 1965 získal Albert Maysles Guggenheimovo stipendium. Jeho další dva filmy patří mezi kultovní snímky světového dokumentu. GIMME SHELTER (1970) je portrétem Micka Jaggera a Rolling Stones během jejich americké koncertní šňůry, která skončila smrtí fanouška na nechvalně známém koncertu v Altamontu. GREY GARDENS (1976) popisují neobvyklý vztah matky a dcery Bealeových a jejich život v rozpadávajícím se, před světem uzavřeném sídle v East Hamptonu. Oba filmy, stejně jako SALESMAN, byly s velkým úspěchem uvedeny v kinech. Produkční společnost Maysles Films Inc. vyrobila mnoho filmů o umění a umělcích, včetně snímků vzniklých na základě dlouholeté spolupráce se slavným konceptuálním umělcem  bulharského původu Christem a jeho partnerkou Jeanne-Claude. Jejich projekty byly zaznamenány v dokumentu CHRISTO´S VALLEY CURTAIN (Christova opona, 1974), který nominoval na Oskara, ve snímcích RUNNING FENCE  (Plot, 1978), ISLANDS (Ostrovy, 1986), CHRISTO IN PARIS (Christo v Paříži, 1990) a  ve filmu UMBRELLAS (Deštníky, 1995),  který získal Velkou cenu a Cenu diváků na montrealském festivalu filmů o umění. Albertův zájem o hudbu je patrný ve filmech jako WHAT’S HAPPENING! THE BEATLES IN THE USA (Beatles v USA, 1964) a v dalších snímcích o hudebnících, jako například o Leonardu Bernsteinovi, Seijim Ozawovi, Vladimiru Horowitzovi, Mstislavu Rostropovičovi nebo Wyntonu Marsalisovi, z nichž některé získaly cenu Emmy. V roce 1994 natočil  Albert Maysles současný portrét největší rokenrolové skupiny na světě, CONVERSATIONS WITH THE ROLLING STONES (Konverzace s Rolling Stones, vysílaný na VH-1). Albert spolupracoval se Susan Froemkeovou a Deborah Dicksonovou na snímku ABORTION: DESPERATE CHOICES (Potrat: zoufalá řešení), který se zabývá jedním z nejkontroverznějších témat současné Ameriky (byl odvysílán na HBO v roce 1993). V roce 1996 natočil LETTING GO: A HOSPICE JOURNEY (Nechat odejít: cesta hospici), příběh tří smrtelně nemocných pacientů a jejich zkušeností s hospici. Albert dále spolupracoval se Susan Froemkeovou a Bobem Eisenhardtem na snímku CONCERT OF WILLS: MAKING THE GETTY CENTER (Koncert vůle – stavba Gettyho centra, 1997). Film, jehož natáčení trvalo dvanáct let, zaznamenává stavbu Gettyho centra v Los Angeles od plánů až po dokončení. Se Susan Froemkeovou a Deborah Dicksonovou pak Albert opět spojil své síly na projektu pro televizi HBO s názvem LALEE´S KIN: THE LEGACY OF COTTON (Lalee a její děti: dědictví bavlny), příběhu rodiny, snažící se vymanit z bludného kruhu bídy a negramotnosti v deltě řeky Mississippi.  V roce 1994 udělila Mezinárodní dokumentaristická asociace A. Mayslesovi cenu za celoživotní dílo, Career Achievement Award. V roce 1997 dostal od S.M.P.T.E. Cenu Johna Griersona, v roce 1998 mu Americká asociace kameramanů jako prvnímu dokumentaristovi udělila cenu President’s Award a ve stejném roce mu Bostonská nadace filmu a videa udělila cenu Vision Award. V roce 1999 získal v Torontu na Hot Docs cenu za celoživotní dílo, ve stejném roce byl oceněn i cenou Flaherty Award a v roce 2001 mu byla cena za celoživotní dílo udělena také v Soluni. V roce 1999 zařadil Eastman Kodak Alberta mezi 100 nejlepších kameramanů na světě. V roce 2001 získal Albert Maysles za snímek LALEE´S KIN: THE LEGACY OF COTTON (Lalee a její děti: dědictví bavlny) cenu za nejlepší dokumentární film na festivalu Sundance. V roce 2002 byl tento film nominován na Oscara a v roce 2004 získal cenu DuPont Columbia Gold Baton Award. Albert získal exkluzivní práva na přípravu dokumentu o dalajlamovi a natočil film o jeho návštěvě New Yorku v létě 2003. Momentálně připravuje dokument THE GATES (Brány), pojednávající o nejnovějším projektu Christa a Jeanne-Claude, THE GATES – A PROJECT FOR NEW YORK CITY (Brány – projekt pro New York), který se uskuteční v únoru 2005. V současné době spolupracuje Albert Maysles s Antoniem Ferrerou na dokumentu o Davidu Krakauerovi, který hraje muziku stylu kletzmer, a s Wesem Andersonem na jeho nejnovějším hraném filmu THE LIFE AQUATIC s Billem Murrayem v hlavní roli.