Sedm blízkých setkání 2016 / Romance pro křídlovku / Československo 1966
Jan Hřebejk uvádí
Křídlovka je trubka s teskným zvukem, který jako by se vznášel nad celým lyricky pojatým příběhem první lásky, ohraničené létem a ukončené smrtí hrdinova dědečka. Chlapcův vstup do dospělosti je poznamenán bolestí, kterou s ním jako formující zkušenost prožije díky síle Vávrova poetického stylu i divák.
„Romance pro křídlovku je světový film, který není ve světě známý. Narodil jsem se v roce 1967, kdy měl premiéru. Natočil jej stárnoucí režisér Otakar Vávra, obklopený mladými spolupracovníky (kameramanem Andrejem Barlou a výtvarnicí Ester Krumbachovou), a vyrovnal se jím nejlepším dílům svých žáků – tvůrců československé nové vlny. Je to čistá poezie, kongeniální zpracování básně Františka Hrubína. Když jsem ten film uviděl poprvé, rozhodl jsem se být filmařem.“ Jan Hřebejk. Je to zázrak, evokovat černobílým filmem barvy a vůně léta, uprostřed něhož se mladičký Vojta setká v jeden moment s láskou a se smrtí a obě ho poznamenají na celý život. Citlivě vybraní herci, řeč náznaků, podobající se básnickým metaforám, zářící slunce, zpěněná řeka, teplé noci, opojná jízda na řetízkovém kolotoči a také chvíle v chalupě s dědečkem, který se v mysli stále dokola vydává na svou úzkostnou pouť, z toho je utkán příběh s poselstvím, které se zadírá hluboko pod kůži.
Zdena Škapová
86 min / Černobílý, 35 mm
Režie Otakar Vávra
/ Scénář František Hrubín, Otakar Vávra
/ Kamera Andrej Barla
/ Hudba Jiří Srnka
/ Střih Antonín Zelenka
/ Výtvarník Karel Škvor, Ester Krumbachová
/ Produkce Jiří Pokorný
/ Výroba Filmové studio Barrandov
/ Hrají Jaromír Hanzlík, Július Vašek, Zuzana Cigánová, Štefan Kvietik, Miriam Kantorková, Janusz Strachocki
/ Sales Národní filmový archiv
Otakar Vávra (1911–2011), režisér a pedagog, klasik českého filmu, jehož obsáhlé dílo vznikalo v dlouhém období pěti desetiletí. Začínal na počátku 30. let krátkými experimentálními snímky, ale zásadním byly až jeho hned dva hrané filmy z roku 1937 (Filosofská historie, Panenství). V nich už byly patrny charakteristické rysy jeho příští tvorby – volba kvalitní literární předlohy, péče o dobře vystavěný scénář, perfekcionistická režie a spolupráce s předními, často divadelními herci. Nejvíce inklinoval k realisticky pojatým dramatům, psychologickým a rovněž k historickým, opakovaně se společenskokritickým či politicky angažovaným přesahem (Předtucha, Zlatá reneta, husitská trilogie, Kladivo na čarodějnice, Osvobození Prahy). Vávra má velké zásluhy o filmové školství, vypracoval a uvedl v život nový koncept FAMU, kde jako pedagog vychoval řadu osobností nové vlny.
Národní filmový archiv
Závišova 5, 140 00, Praha 4
Česká republika
E-mail: [email protected]
Tomáš Žůrek
Distributor, Sales Agent
Vary z první ruky během celého roku.
Buďte mezi prvními, kteří se dozví o chystaných akcích i dalších novinkách. Newsletter posíláme, jen když máme co říct.
