Sedm blízkých setkání 2016 / La gueule ouverte / Francie 1974
Olmo Omerzu uvádí
Zrození, dětství a mládí, dospělost, láska, stáří, smrt, málokdo se odhodlá zobrazit to poslední, z čeho se skládá život. A téměř nikomu se nepodaří postihnout ve filmu ony finální chvíle - co znamenají pro toho, kdo odchází, i pro ty nejbližší okolo. Pialatovo dílo, pohybující se mezi syrovým záznamem a metafyzicky laděnou úvahou, je mistrovské.
„Maurice Pialat je autor, díky němuž jsem se začal zajímat o realismus ve filmu. Ten je totiž v jeho tvorbě natolik odlišný a často až fyzický, že se stává abstraktním, metafyzickým. Je tomu tak alespoň ve snímku Otevřená tlama, v němž prostřednictvím jednoduché premisy rodinného setkání ukazuje, že smrt a sexualita jsou neoddělitelně spjaty.“ Olmo Omerzu. Vzbuzuje to na straně diváka skutečně zvláštní pocit, když na plátně vidí přesně odpozorované detaily skutečnosti a rovněž plynutí děje působí autenticky, není uměle dramatizováno a nejsou z něho eliminovány statické či nevýrazné momenty, a na druhé straně jasně vnímá, že smysl díla se klene kdesi vysoko nad těmito až pedanticky zaznamenanými podrobnostmi. Jadrné slovo tlama v názvu filmu také není míněno jako vulgarita, jak se nejprve zdá, a po zhlédnutí filmu navozuje docela jiná významová spojení.
Zdena Škapová
82 min / Barevný, 35 mm
Režie Maurice Pialat
/ Scénář Maurice Pialat
/ Kamera Néstor Almendros
/ Střih Bernard Dubois, Arlette Langmann
/ Výtvarník Michel de Broin
/ Produkce André Génovès, Micheline Pialat
/ Koprodukce Lido Films, Les Films de la Boétie
/ Hrají Nathalie Baye, Hubert Deschamps, Philippe Léotard, Monique Mélinand
/ Sales Gaumont
Maurice Pialat (1925, Cunlhat – 2003, Paříž), režisér, scenárista a herec, který po studiích malířství a architektury začal na přelomu 50. a 60. let, v atmosféře bouřlivého nástupu francouzské nové vlny, natáčet dokumenty. Hned ve svém pozdním hraném debutu Nahé dětství (L´enfance nue, 1968) představil osobité režijní postupy, které se pro jeho tvorbu staly charakteristickými. Jako by vyšel ze stylu o generaci staršího Roberta Bressona, s nímž ho pojil silný zájem o malířství, jeho filmy se vyznačují strohostí výrazu, důrazem na významuplný detail, statičností kamery, nápadnou délkou záběrů a zejména distancí od postav i jejich dramatických příběhů. Vybraná filmografie: Nous ne vieillirons pas ensemble (Nezestárneme spolu, 1972), Loulou (1980), Našim láskám (1983), Policie (1985), Pod sluncem satanovým (1987), Van Gogh (1991).
Gaumont
30 avenue Charles de Gaulle, 92 200, Neuilly sur Seine
Francie
Tel: +33 146 432 060
E-mail: [email protected]
Vary z první ruky během celého roku.
Buďte mezi prvními, kteří se dozví o chystaných akcích i dalších novinkách. Newsletter posíláme, jen když máme co říct.
