Snímek, u kterého každá předem vyzrazená pointa nutně sníží intenzitu diváckého zážitku. Jak fanoušci Joko Anwara už dávno vědí, jeho thrillery si totiž rády hrají s žánrovými schématy i diváckým očekáváním a úplně nejlepší je o nich předem nic nepsat, aby divák nepřišel o hororovou magii, kterou Anwar už několik let piluje k dokonalosti. Jeho Modus Anomali (2012) byl minimalistickým příběhem s geniálním zvratem, Pengabdi Setan (Satanovi otroci, 2017) zase hravým remakem indonéské hororové klasiky, umně propojujícím tradiční indonéskou mytologii se současnými žánrovými postupy. Podobně i tentokrát nás zpočátku zdánlivě obyčejný příběh mladé dívky Mayi (Tara Basro), pracující na mýtné bráně poloopuštěné dálnice, přivádí k nečekaným tajemstvím…