První podání

Dětství a mládí klasika českého realismu Ladislava Stroupežnického, vyprávěné ve třech kapitolách tak, jak je (ne)známe z učebnic literatury, to vše okořeněno specifickým humorem a formální hravostí. Slovy autorů, nechybí zde napětí, humor, násilí, naděje, emoce, nahota, sex ani šťastný konec.

Pro uprchlého vězně Maydana je svoboda omezena na malou plochu těžké drezíny a koleje, které vedou neznámo kam. Mladý muž je k dopravnímu prostředku připoután těžkým řetězem, přesto se ale nevzdává naděje ani humoru. Vynalézavé obrazové ztvárnění snímku zdůrazňuje klaustrofobní pocit osobní nesvobody.

Pětadvacetiletý Benjamin čelí těsně před svými narozeninami mnoha vnitřním pochybnostem. Na jistotě mu nepřidá ani příjezd mladšího, úspěšnějšího bratra, ani přítelkyně, která mu v dobré víře odvypráví příběh nejerotičtějšího setkání, jaké kdy zažila – a nebylo to s ním… Citlivý snímek o malé životní krizi, kterou si před narozeninami projde asi každý.

Bezčasí připomínající léta dávno minulá. Pustá krajina a společenství, jehož cílem je pouze násilí a smrt. Desmond je jeho součástí, přesto se ale zdá, že v něm zůstalo zachováno ještě něco lidsky správného. Podaří se mu přeměnit zatracení v odpuštění?

Původně zajímavá nabídka práce pro bezpečnostní informační službu postaví mladíka s alžírsko-švýcarskými kořeny před mnoho otázek. Jsou to jeho schopnosti, nebo původ, co ho činí pro tuto práci vhodným kandidátem? Nabídka je na skromném půdorysu vystavěný výstižný popis problémů života v multikulturní společnosti.

Zvyklý na rutinu dnů bez práce, jejichž rytmus určuje otevírací doba místního baru, tak žije devatenáctiletý Flick. Po otci zdědil sklony k alkoholismu a změna se zdá v nedohlednu, pokud připustíme, že po ní vůbec touží. Skunky Dog je syrový příběh s náznaky nenápadného humoru.

Dva arboristé získají jednoho dne zdánlivě nesmyslnou zakázku: pokácet naprosto zdravý strom na zahradě rodinného domku. Co se skrývá za naléhavou potřebou zbavit se ho co nejdříve? Odpověď na tuto otázku je skryta v podivném chování obyvatel domu a v jejich neschopnosti o pravém důvodu hovořit.

Je pátek a osmiletá Lea už netrpělivě vyhlíží tátu. Ten si ji má, jak už to v mnoha rozvedených rodinách bývá, jako obvykle vyzvednout a strávit s ní víkend. Otec se ale chová zvláštně, a jakkoliv se snaží svou nervozitu skrývat, Lea brzy zjišťuje, že se děje něco podezřelého…

Pod tajemným pojmem Washingtonia se ukrývá mnoho významů: název palmy, jejíž srdce nikdy nenapadne červený brouk, druhé jméno Athén či tíživý smutek způsobený vedrem. Je to ale také neobvyklý film, jenž v sobě v rytmu tlukotu žirafího srdce spojuje krásu, smutek, nostalgii, touhu po lásce a pocit neurčitého bolu.

V kolotoči všedních starostí není čas myslet na nesmysly. Péče o synka i postaršího otce vyčerpává ženu natolik, že je pro ni těžké vměstnat do harmonogramu dne i prostor pro fantazii. Není ale škoda vyhnat ze života něco, co může vnést barvu do šedi každodennosti? Stačí jen poslouchat, co říkají děda i chlapec, a začít věřit tomu, že se neobvyklé věci prostě občas dějí.