V rámci oslav návratu filmu po loňské dočasné pauze ocení 55. ročník MFF KV práci The Film Foundation (TFF), a to retrospektivou filmů restaurovaných touto věhlasnou institucí. Nezisková organizace, již založil v roce 1990 Martin Scorsese, usiluje o ochranu a uchování filmové historie. Dodnes se jí podařilo zrestaurovat 900 klasických filmových děl z celého světa.
Retrospektiva, jež tvoří jednu z hlavních částí letošního programu, úzce souvisí s dlouholetou podporou MFF KV při uchovávání československého filmového dědictví. Ta začala už před deseti lety restaurováním mistrovského díla Františka Vláčila Marketa Lazarová.
Retrospektivu tvoří deset pečlivě vybraných filmů natočených v letech 1932 až 1991, pocházejících z různých koutů světa, od USA přes Pobřeží slonoviny, Srí Lanku, Mexiko, Tchaj-wan až po Maroko. Jde o rozsáhlý program, který divákům umožní nahlédnout rozsah a šíři příkladné práce The Film Foundation. Ta zahrnuje filmy uchované prostřednictvím World Cinema Project, který spravuje The Film Foundation, a African Film Heritage Project (jenž vznikl ve spolupráci s UNESCO, Pan African Federation of Filmmakers a Cineteca di Bologna).
Retrospektiva sahá od průlomového amerického nezávislého snímku Johna Cassavetese Žena pod vlivem (1974) přes dlouho nedostupné asijské mistrovské dílo Jasný letní den (1991, rež. Edward Yang) až po vzácný skvost z Pobřeží slonoviny Žena s nožem (1969, rež. Timité Bassori).
„Poté, co jsme se více než rok nemohli sejít v kinech, mám nesmírnou radost, že se The Film Foundation spojila s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary, aby divákům představila deset restaurovaných snímků na velkém plátně,“ řekl zakladatel a předseda TFF Martin Scorsese.
„Jde o skvělý výběr, který vystihuje rozmanitost filmů, ze všech dob, žánrů i regionů, jež byly díky naší podpoře restaurovány. Upřímně děkuji karlovarskému týmu, že umožnil tuto přehlídku a zviditelnil práci The Film Foundation.“
Výběr snímků v tomto programu je důkazem, jaký vliv měla nadace v uplynulých třech desetiletích na světovou filmovou kulturu tím, že zpřístupnila klasická filmová díla novým generacím. Zároveň ilustrují její odhodlání objevovat a představovat méně známé snímky cinefilům po celém světě.
MFF KV a The Film Foundation si prostřednictvím tohoto programu kladou za cíl oslavit bohatství filmové historie a světové kinematografie. Jak jinak ocenit práci TFF, než se o tuto pozoruhodnou skupinu filmů podělit s našimi diváky, kteří se k nám v létě vrátí.
„Vášeň a nasazení Martina Scorseseho a jeho The Film Foundation jsou pro karlovarský tým obrovskou inspirací. Považujeme za čest moci tuto vášeň sdílet právě s tímto velikánem amerického filmu a podělit se o ni s našimi diváky,“ dodali umělecký ředitel Karel Och a výkonný ředitel Kryštof Mucha.
První celovečerní film slavného marockého režiséra El-Maanouniho nabízí sžíravý portrét dědice z vesnické rodiny, jenž se zmítá mezi rodinnými závazky a snem odejít do města za jinou a lepší budoucností. El-Maanouniho průkopnický dokumentární film svou syrovostí a nekompromisností připravil půdu pro následnou vlnu realismu, jež otřásla arabskou kinematografií.
Film Cena za slávu je často mylně považován za přípravu na Cukorovu slavnou adaptaci Zrodila se hvězda z roku 1954. Jde však o něco zcela jiného. Není to přímé odsouzení filmové kultury ani idealizace města slávy. Místo toho snímek nabízí vzácně přesný pohled na Hollywood, který spíš než jako továrnu na sny vykresluje jako průmyslový stroj a korporátní moloch.
Mrazivý gotický příběh, všeobecně považovaný za první významný mexický horor, se točí kolem manželského páru a jejich nejlepšího přítele, kteří se ztratí v lese a pak se uchýlí do tajemného kláštera. Fernando de Fuentes v tomto snovém příběhu o vině a temných touhách, jenž bývá často přirovnáván ke snímku Upír aneb Podivné dobrodružství Davida Graye Carla Theodora Dreyera, navozuje vleklou atmosféru strachu.
Tchajwanský režisér ve svém výpravném, mistrovském díle sleduje cestu svéhlavého mladého hrdiny od zdánlivě spořádaného života střední třídy ke zločinu. Jasný letní den se odehrává v Tchaj-peji v roce 1959 a přináší strhující studii vykořeněnosti a ztráty identity a spalující příběh dospívání na pozadí velkých politických událostí, s dávkou režisérovy typické empatie.
Film Niny Menkesové, který je často označován za americkou Jeanne Dielman, je dnes všeobecně považován za nepřekonatelné mistrovské dílo 90. let. Snímek, složený převážně z působivých, statických záběrů v dějově roztříštěném vyprávění se nepodobá ničemu, co v té době v americké nezávislé kinematografii vzniklo.
Michael Curtiz natočil ponurou, střídmou adaptaci románu Ernesta Hemingwaye Mít a nemít, která je mu svým námětem i duchem velmi blízká. John Garfield hraje bývalého válečného námořního důstojníka, který se zaplete do nezákonného obchodu. Bez ohledu na noirové zpracování jde především o působivou charakterovou studii muže, který se vyrovnává s tím, že jeho život nedopadl podle jeho představ.
Snímek Poklad, natočený podle povídky známého sinhálského spisovatele G. B. Senanayakeho, vypráví příběh o zlenivělém bohatém muži středního věku, který narazí na mapu k pokladu. Získat jej ale může jen tak, že obětuje pannu. Vrcholné dílo nejvlivnějšího srílanského filmaře, Lestera Jamese Periese, je zároveň jeho nejkontroverznější a nejtemnější snímek.
Nejpopulárnější film kultovního a provokativního amerického tvůrce je jízlivá satira o černošském zaměstnanci reklamní agentury, kterého si její bělošská rada omylem zvolí do svého čela. Film Putney Swope, natočený v době vrcholícího hnutí Black Power, je sžíravou kritikou rasistického přístupu mainstreamových médií k Afroameričanům.
Cassavetesův nejslavnější film vypráví příběh netradičního a nestálého vztahu vznětlivého stavebního dělníka a jeho křehké, citově labilní ženy. Žena pod vlivem představuje Cassavetese v jeho nejcitlivější podobě. Jde o odvážný a náročný snímek o dvou jedinečných osobnostech, které se nedokážou přizpůsobit omezujícím nárokům své společenské třídy.
Timité Bassori je jedním z otců kinematografie Pobřeží slonoviny. Jeho nejznámější film Žena s nožem je komplexní příběh bezejmenného mladého intelektuála, který se vrací domů po dlouhém pobytu v Evropě. Bassoriho odvážný snímek, který nabízí sžíravý komentář k proměnám sexuální politiky a k hluboké propasti mezi západní podobou modernity a africkým tradicionalismem, patří k průkopnickým dílům černošské africké kinematografie.
Vary z první ruky během celého roku.
Buďte mezi prvními, kteří se dozví o chystaných akcích i dalších novinkách. Newsletter posíláme, jen když máme co říct.