České filmy 2017–2018

„Budou se o nás říkat legendy,“ tvrdí jeden z členů paramilitární skupiny Slovenskí Branci, která nelidsky driluje mladé lidi a chce „bránit a uchovat národ“. Dokument Jana Geberta uvedený na Berlinale sleduje mladíka s autoritářskými sklony i sílící nacionalismus v nečekaných věkových skupinách.

Televizní film Davida Ondříčka se vrací k jedné z největších hornických tragédií. V roce 1961 vypukl v dole Dukla požár, který stál život 108 havířů. Strhující rodinné drama pomalu směřuje k nepochopitelné, zbytečné katastrofě, která v drsném regionu rezonuje dodnes.

Může být tvůrčí proces důležitější než dílo samotné? Režisér Jan Švankmajer sleduje partu ochotníků, která na maloměstě zkouší divadelní představení, a zároveň zve diváky na plac, kde se proplétá dědictví surrealismu s magií lidských snů a kde na většinu otázek nepřicházejí racionální odpovědi.

Skutečná Lajka cestu na oběžnou dráhu nepřežila, v loutkovém muzikálu se však statečná fena dostane až na planetu, kterou člověk ještě neovládl. Tedy zatím. Animátor Aurel Klimt navazuje na českou loutkovou tradici Jiřího Trnky s příběhem o nečekaných vítězích vesmírných závodů.

Markétka je šťastná, když si může povídat, malovat nebo jezdit autobusem. Šestnáctiletá dívka trpí Rettovým syndromem, kvůli němuž má mít mentalitu dvouletého dítěte. Dokumentarista Miroslav Janek opět s empatií nahlíží do světa „jiných“ lidí, jejichž okolí musí přemýšlet nad jejich budoucností místo nich.

Jedenáctiletý Jakub nemůže vystát nevlastní sestru ani panovačnou babičku, a do toho se dozví, že mu jeho upracovaná matka lhala o otci, jenž se rozhodně neplaví po moři. Rodinné vazby dostávají zabrat v civilním dramatu Jakuba Šmída, natočeném podle oceňované novely Zmizet Petry Soukupové.

„Nemáme si na co stěžovat, někde se mají ještě hůře,“ opakují teenageři v pohraničním Varnsdorfu jako naučenou mantru. Dokument Lukáše Kokeše a Kláry Tasovské přesto v nebývale intimním detailu odhaluje problémy, které provází dospívání na periferii a které zbytek Česka často nevidí.

Památník válečným obětem v italské Anconě, z jehož schodů je nádherný výhled na vlny Jaderského moře. Pár, který se vrací na místo, kde byl před čtyřiceti lety na líbánkách. Vizuálně vytříbená miniatura v režii světoznámého choreografa Jiřího Kyliána, kde slov není třeba, protože tanec řekne vše.

Trpí více syn vraha, nebo syn oběti? Koprodukční drama Martina Šulíka, uvedené na Berlinale, posílá na cestu dva rozdílné muže, které spojuje tragédie holocaustu. V hlavních rolích Jiří Menzel a Peter Simonischek, známý z úspěšného Toniho Erdmanna.

Tvůrčí zápal i zrod několika legendárních českých filmů mapuje dokumentární portrét člověka, jehož život definovala láska k filmu. Jiří Brdečka proslul animovanou tvorbou, ale i scénáři pro Jana Wericha nebo Oldřicha Lipského. Dokumentarista Miroslav Janek odhaluje i filmařovo soukromí.